|
| |
|
|
Sociální opora všeobecných sester
Němcová, Naďa ; Štefančíková, Mariana (vedoucí práce) ; Mareš, Jiří (oponent)
Autor: Naďa Němcová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Sociální opora všeobecných sester Vedoucí práce: PhDr. Mariana Štefančíková, Ph.D. et Ph.D. Počet stran: 227 Počet příloh: 13 Rok obhajoby: 2017 Klíčová slova: sociální opora, všeobecná sestra, adaptační proces, supervize, psychosociální intervenční péče, peer podpora, ošetřovatelský management Bakalářská práce se zabývá problematikou sociální opory všeobecných sester. Teoretická část popisuje pojem sociální opora a možné zdroje sociální opory. Dále poukazuje na pozitivní a negativní aspekty sociální opory na život člověka. Druhá kapitola se zabývá problematikou profesionální sociální opory, které se všeobecným sestrám při vykonávání své profese dostává. Pojem profesionální sociální opora souvisí s vnějšími podmínkami, které mají všeobecné sestry k dispozici, tj., které jsou jim poskytovány v pracovním prostředí. V empirické části je použita kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. Výzkum sociální opory, a jak tuto oporu všeobecné sestry vnímají, hodnotí a využívají, je proveden metodou semistrukturovaných rozhovorů, ty jsou ještě doplněny dotazníkovým šetřením. Získaná data zpracovaná pomocí fenomenologické deskripce, otevřeného kódování a triangulace.
|
|
|
Vybraná rizika v ošetřovatelské praxi
HLADÍKOVÁ, Šárka
Současný stav: Velká část rizik je právě spojena s poskytováním zdravotnické péče, která může ohrozit jak pacienta, tak i zdravotnický personál (Drahoš, 2007). Cílem výzkumu bylo vyhodnotit nejčastější rizika v ošetřovatelské praxi, která hrozí pacientům při hospitalizaci. Dále zjistit, zda se výskyt daných rizik mění v závislosti na oboru (typu) péče a zda jsou znalosti sester o zásadách podávání léků per os ovlivněny délkou jejich praxe. Metodika: Empirická část bakalářské práce byla vypracována na základě kvantitativního výzkumného šetření sběr dat pomocí dotazníku. Kvantitativní šetření bylo doplněno pozorováním sester technikou auditu. Výzkumný soubor: Dotazník byl určen pro všeobecné sestry pracující na vybraných standardních odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. Během odborné semestrální praxe byl proveden u šesti sester audit "Podávání léků per os". Výsledky: Z výsledků váženého aritmetického průměru, vyplynulo, že sestry udávají za nejrizikovější rizika riziko pádu pacienta (3,26) a riziko medikačního pochybení (3,01). Dle oslovených sester mezi významná rizika, která hrozí pacientům na interních odděleních, patří: riziko zranění pacienta při hospitalizaci, riziko vzniku nozokomiální nákazy, riziko pádu pacienta a riziko vzniku imobilizačního syndromu. Sestry s nejdelší praxí (nad 11 let) častěji než ostatní sestry volily správnou odpověď v oblasti: frekvence kontroly exspirace léků a teploty v chladničce s léky, příprav léků, likvidace zbylých tablet, péče o půliče tablet, reakce na odmítnutí léků pacientem a v zápisu podaných medikací do dekurzu. Naopak sestry s praxí 6-10 let častěji než ostatní sestry odpovídaly správně na otázky týkající se uložení léků od pacienta, systému podávání léků, zabezpečení pojízdné lékárny a správné optimální hodnoty v chladničce s léky. Sestry s nejkratší dobou praxe (do 5 let) prokázaly nejslabší znalosti zásad bezpečného podávání léků per os. Z výsledků auditu "Podávání léků per os" lze učinit závěr, že mezi nejčastější chyby, kterých se auditované sestry dopouštěly, patří: generická výměna léku sestrou, neprovedení hygienické dezinfekce rukou, sahání na léky rukou, příprava léků na chodbě nikoliv na pokoji u lůžka pacienta, nesprávná likvidace léčiv, kdy zbývající půlky tablet, byly vkládány zpět do balení. Závěry: Ze statisticky významných vztahů mezi pravděpodobností rizik a oborem (typem péče) vyšlo najevo, že riziko zranění pacienta při hospitalizaci, riziko vzniku nozokomiální nákazy, riziko pádu pacienta, riziko vzniku imobilizačního syndromu a riziko agresivního chování pacienta více hrozí pacientům na interních než na chirurgických odděleních. Sestry s délkou praxe více jak 11 let prokázaly nejlepší znalosti zásad bezpečného podávání léků per os. Audit prokázal, že přestože sestry znají zásady bezpečného podávání léků, v praxi je ne zcela dodržují. Výstupem mé práce je návrh standardního ošetřovatelského postupu "Podávání léků per os".
|
|
|
Využití role sestry-rozhodovatelky v praxi v souvislosti s poskytováním kvalitní ošetřovatelské péče
STEHLÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce se snaží nastínit, v jakém rozsahu je využívána rozhodovací role sester a jaké hlavní faktory ovlivňují sesterské rozhodování. Rozhodováním naplňuje sestra svou rozhodovací roli, přičemž efektivita tohoto rozhodnutí významným způsobem zasahuje do výsledné kvality poskytované ošetřovatelské péče. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry svou rozhodovací roli využívají v nedostatečné míře, a proto je potřeba znovu zdůraznit smysl a účel samotného rozhodování. Tohoto úkolu se mohou ujmout sestry z ošetřovatelského managementu. Sestry manažerky mohou dále přispět tím, že budou efektivněji než doposud obhajovat kompetence sester. Z faktorů, které sestry potřebují pro efektivní rozhodování, je potřeba zaměřit se zejména na vzdělávání. Je nezbytné umožnit sestrám rozšiřování vědomostí, protože tak získají teoretické znalosti (např. o rozhodování), které uplatní v péči o pacienta/klienta.
|
|
|
Požadavky top managementu na změny v ošetřovatelské péči
PŘIBYLOVÁ, Kateřina
Ošetřovatelství v současnosti zaznamenává velký posun vpřed. Usiluje se o zavedení ošetřovatelského procesu jako pracovní metody. Mění se systém vzdělávání nelékařských pracovníků. Sestry zastoupené ve vrcholových manažerských funkcích by měly mít schopnost efektivně vést a řídit lidi ve stále se měnícím ošetřovatelském prostředí. Pro získání potřebných informací k dosažení vytyčených cílů byl použit kvantitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byla použita metoda dotazování technikou dotazníku. Tyto dotazníky byly poslány top manažerům z řad sester a lékařů ve zdravotnických zařízení po celé české republice. Pro práci byly stanoveny tři cíle. 1.Zjistit jaké podmínky scházejí top manažerům pro zavedení změn do ošetřovatelské péče. 2. Zjistit názory top manažerů na systém poskytování ošetřovatelské péče. 3. Zjistit rozdíly v požadavcích sester manažerek a lékařů manažerů na metodu ošetřovatelského procesu. Na základě těchto cílů byly vytvořeny čtyři hypotézy. Hypotéza I. Reálné podmínky v praxi neumožňují top manažerům ve zdravotnictví zavádět změny do ošetřovatelské péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza II. Top manažeři nepožadují skupinovou ošetřovatelskou péči jako nutnou pro zavedení změn do ošetřovatelské péče. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza III. Zástupci sester v top managementu prosazují aplikaci ošetřovatelského procesu jako požadavek pro změny v ošetřovatelské péči. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza IV. Zástupci lékařů v top managementu neprosazují aplikaci ošetřovatelského procesu jako metodu práce sester. Tato hypotéza nebyla potvrzena. V souvislosti s výsledky této diplomové práce jsme se snažili nastínit možná řešení v problematice změn v ošetřovatelské péči. Top manažerům doporučujeme podněcovat kritické myšlení u zaměstnanců při práci v ošetřovatelském procesu. Je přínosné zlepšit komunikaci na úrovni managementu nemocnic, dále získávat zpětnou vazbu od podřízených ohledně celoživotního vzdělávání, zjišťovat efektivitu a potřeby ve vzdělávání zaměstnanců a umožnit jim účastnit se procesu zavádění změn. Školit funkční sestry v managementu změn. Zavádět program kontinuálního zvyšování kvality.
|
|
|
Realizace koncepce českého ošetřovatelství v praxi
BALDOVÁ, Martina
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjištění realizace Koncepce ošetřovatelství, vydané Ministerstvem zdravotnictví v roce 2004, v českých nemocnicích. K dosažení výsledků byla použita kvantitativní metoda výzkumu. Pro sběr dat jsme využili metodu dotazování, technikou dotazníků. Tyto dotazníky byly určeny pro hlavní sestry/náměstky ošetřovatelské péče v českých nemocnicích. Jako výzkumný vzorek jsme zvolili nemocnice v České republice, které poskytují akutní lůžkovou péči. Zjištěné údaje by měly osvětlit, jaký je aktuální stav realizace Koncepce ošetřovatelství v českých nemocnicích.
|
|
|
Postavení hlavní sestry z pohledu zaměstnance v oboru
LUKÁŠOVÁ, Věra
Postavení hlavní sestry z pohledu zaměstnance v oboru Bakalářská práce je zaměřena na postavení hlavní sestry z pohledu sester, a to ve státním a nestátním zdravotnickém zařízení. Cílem práce bylo zjistit, zda sestry mají kontakt se svojí hlavní sestrou, zda jsou informovány o její funkci a porovnat výsledky výzkumu u sester ze státního a nestátního zdravotnického zařízení. Rovněž byly stanoveny hypotézy : H 1 - Sestry mají osobní kontakt s hlavní sestrou minimálně 2x v kalendářním roce, H 2 - Sestry jsou informovány o funkci hlavní sestry a H 3 - Sestry z nemocnice a.s. mají častější kontakt se svojí hlavní sestrou a proto jsou lépe informovány o práci hlavní sestry, než sestry z fakultní nemocnice. Bylo stanoveno třicet výzkumných otázek, které se týkaly postavení hlavní sestry v managementu, její náplně práce. Ke sběru dat byla tedy zvolena metoda kvantitativního výzkumu za účelem dostat od co největšího počtu respondentů co nejvíce informací. Do dotazníku pro respondenty byly zařazeny převážně uzavřené otázky, menší počet polozavřených otázek a jedna otázka, kde se mohli respondenti volně vyjádřit. Výzkum byl proveden u respondentů z Fakultní nemocnice Plzeň a u respondentů ze zdravotnických zařízení a.s. v Plzni a Plzeňském kraji (nemocnice Privamed, Mulačova nemocnice, nemocnice Stod, nemocnice Domažlice). Výsledky výzkumu byly zpracovány ve dvou fázích. V první fázi byly výsledky hodnoceny souhrnně u všech respondentů a ve druhé fázi byly hodnoceny za každou skupinu respondentů zvlášť. Z výzkumu vyplynulo, že sestry mají kontakt se svojí hlavní sestrou a jsou informovány o její funkci. Stejného závěru bylo dosaženo porovnáním výsledků mezi respondenty ze státního a nestátní nemocnice. Hypoteticky lze tedy soudit, že není rozdíl v kontaktu s hlavní sestrou a informovanosti o její funkci u sester ve státní a nestátní organizaci. Cíle výzkumu byly splněny. Co se týče stanovených hypotéz, H 1 a H 2 se potvrdily a nepotvrdila se H 3. Výsledky výzkumu budou se souhlasem hlavní sestry prezentovány na semináři ve fakultní nemocnici v Plzni a v případě zájmu tisku, budou zveřejněny v odborném časopise pro sestry.
|
host ::
RSS.